UMÍSTĚNÍ:
Libčice nad Vltavou
STAV PROJEKTU:
realizace
AUTOR:
Atelier Hoffman - Ing.arch. Patrik Hoffman
SPOLUPRÁCE:
Ing.arch. Marcela Jirásková, Ing.arch. Pavel Hicz, Ing. arch. Tomáš Havlíček, Robert Bóžek
OCENĚNÍ:
národní cena za architekturu Gran Prix, 2013
Zadání
Šroubárna mne fascinovala. Již v roce 2006. Opuštěný areál, kde kdysi pracovalo a žilo více než 1600 lidí. Dnes je zde necelá stovka lidí. A přitom je tu téměř vše! Domy, železnice, silnice, technická infrastruktura, řeka, vzrostlé stromy - genius loci! Zadání vyplynulo z jednoduchého společného záměru. Ateliér nahoře a sklady dole. Továrna na architekturu, design, umění a řemeslo.
Architektura
Šroubárna byla založena v roce 1872, stavba Uhelného mlýna pochází přibližně z roku 1900. Původní dvoupodlažní budova o rozměrech 12,1x17,5m a výšce 11m byla přeměněna v roce 1965 na sklad vestavbou nezávislého ocelového skeletu nově rozdělující její prostor na tři podlaží.
Při pohledu na zrekonstruovaný Uhelný Mlýn by mělo být jednoznačně patrné, co je původní a co přidané. Hmoty nově přistavovaných vnějších částí byly realizovány jako systém vzájemně propojených ocelových krabic (vstupní pavilon, schodiště, balkon, kotelna) z tenkých plechů tak, aby co nejméně narušovaly původní vzhled budovy. Veškeré zázemí v podobě toalet, kuchyňky, úklidových komor je ukryto v samostatných dřevěných „krabicích“ umístěné volně v prostoru tak, abychom nechali maximálně vyniknout konstrukci domu, otevřenost a velkorysost prostorů. Pokud se zachovaly původní technické detaily a zařízení jako například strojovna výtahu, jsou ochráněné skleněnou vitrínou a proměněné v živé funkční exponáty. Design těchto boxů záměrně evokuje dřevěné bedny nebo žebrované ocelové kontejnery.
Konstrukce a technologie
Byly odstraněny dodatečné vestavby a stávající vnitřní schodiště bylo nahrazeno novým, nově orientovaným, ocelovým schodištěm. Přibily vnější ocelové prvky. Vše z plechů tloušťky 4mm. Původní ocelová konstrukce byla očištěna a natřena a doplněna o těžkou plovoucí podlahu s podlahovým topením.
Střešní ocelová vazníková konstrukce byla ponechána ve své podobě, včetně dřevěných krokví a bednění, jen z vnějšku doplněna o novou skladbu. Okenní otvory byly z vnitřního líce doplněny novými hliníkovými okny s izolačním dvojsklem a stávající ocelové rámy okenních výplní byly opraveny a zachovány.